3 děsivé příběhy které se doopravdy staly ...

27. května 2017 v 9:34 | Natrix
Černá máma
Mé mámě byly tři roky, když se to stalo. Babička zrovna četla Exorcistu a v tom najednou zaslechla v pokoji mojí mámy nějaký šum. Babička vešla do pokoje a viděla, jak se maminka vlní.
"Co to děláš?" zeptala se babička.
"Tančím s ní," odpověděla máma.
"S kým tančíš?"
"S černou mámou."
"Proč je černá, zlato, kvůli její kůži?" zděsila se babička.
"Ne mami, kvůli jejímu srdci."

Babička okamžitě šla spálit svoji knihu a po chvíli moje máma přestala tančit. Nejhorší ale je, že i můj bratranec a sestra prohlašovali, že vidí černou mámu. Já jsem se toho naštěstí nedočkal

Školní autobus
Jela jsem s rodiči do Tijuany pozdě v noci. Usnula jsem, vzbudila mě mámina slova: "Je to možné? Kde se tady vzal školní autobus v tuhle noční hodinu?" Otevřela jsem oči a uviděla divný školní autobus před námi. Měl rozbitá všechna okna. Byla tma, takže jsem bohužel neviděla řidiče. Moji rodiče se rozhodli autobus předjet. Nechali jsme strašidelný autobus za sebou. Za malou chvíli se před námi objevila benzínová pumpa. Zastavili jsme tam a čekali na ní zhruba hodinu. Chtěli jsme si ještě jednou prohléhnout onen bus. On ale neprojel, jako by úplně zmizel. Po cestě na benzínovou pumpu nebyla žádná jiná odbočka, po které by se dopravní prostředek mohl vydat. Dodnes si nemůžu náš zážitek vysvětlit jinak než jako nadpřirozený

Bílá postava
Před pár lety moji rodiče hlídali bratrova psa. Byl to velký mazel a nikdy na nikoho neštěkal. Jednoho dne jsme se se sestrou vracely domů ze školy. Jako každý den nás bratrův pes přišel přivítat. Běžel dolů po schodech, ale v polovině se zastavil a začal nás pozoroval. Bylo to divné, protože vždy seběhl až k nám dolů a vítal nás. Začaly jsme si vybalovat batohy a najednou jsme uslyšely kroky. Podívaly jsme se nahoru na schody a tam stála bílá postava. Začala rychle mířit dolů ze schodů směrem k nám. Chtěla jsem křičet a utéct z domu, ale byla jsem jako přimrazená k podlaze. Pes začal cenit zuby a štěkat směrem k bílé postavě. Nejspíš se mu ji podařilo vyhnat, protože po chvíli zmizela. Utekly jsme před dům a čekaly tam tak dlouho, dokud nepřišel náš táta domů. Ještě dodnes z tohoto zážitku mám noční můry

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama